„Co přinášíš světu?“
„Trvalý dotek,“ řekla.

Její přítomnost přetrvávala dlouho poté, co odešla.
V ateliéru umělce kdysi zdobila místnost svou siluetou a naplnila plátno novou intenzitou a tajemstvím.
V tanečním sále její esence přetrvávala jako vůně, která šeptala příběhy i poté, co odešla.
Ve svatebních šatech, s karmínovými rty a krajkovým závojem vnesla do režisérova záběru růží zářivý život.

Její aura je temně červená.
Tak silná, jako temně červené rty šeptající ti tajemství do ucha.
Tak tajemná, jako záře šarlatového karneolu.
Fascinující, a přesto vždy na dosah ruky.

V odstínu temně červené zanechává stopu tak jemnou a hlubokou, jako tahy štětcem na plátně.
Ona je Múza, která ti jemnou vytrvalostí živí tvé sny.